Google čelí rostoucímu rozporu mezi svými ambiciózními ekologickými cíli a realitou své uhlíkové stopy. Emise skleníkových plynů Googlu se od roku 2019 zvýšily o alarmujících 48 procent, přičemž jen v roce 2023 dosáhly 14,3 milionu tun ekvivalentu CO2. Hlavním viníkem tohoto nárůstu je podle vedení Googlu zvýšená spotřeba energie v datových centrech, zejména v souvislosti s rozvojem umělé inteligence (AI).
To chce Google vyřešit přechodem na jádro. Podepsal dohodu, podle které se počítá s uvedením prvního malého modulárního reaktoru (SMR) od Kairos Power do provozu do roku 2030, přičemž další reaktory budou nasazovány až do roku 2035. Celkově má tato iniciativa umožnit dodávku až 500 MW bezemisní energie dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu pro americké elektrické sítě.
Význam této dohody spočívá především ve dvou klíčových aspektech. Za prvé, podporuje vytvoření nových zdrojů elektřiny, které jsou nezbytné pro rozvoj technologií umělé inteligence. Ty jsou hnací silou vědeckého pokroku a zlepšují služby pro podniky i zákazníky. Za druhé, nabízí čistý a spolehlivý zdroj energie dostupný nepřetržitě, což pomůže pokrýt rostoucí poptávku po elektřině bez emisí uhlíku.
Technologie reaktorů Kairos Power je založena na chladicím systému s roztavenou solí a keramickém palivu typu "pebble". Tento inovativní design podle Googlu umožňuje efektivní přenos tepla na parní turbínu, provoz při nízkém tlaku a celkově jednodušší a cenově dostupnější konstrukci reaktoru. Důležitým aspektem je také pasivní bezpečnost systému.
Investice do pokročilých jaderných technologií může přinést značné ekonomické výhody. Podle amerického ministerstva energetiky má jaderná energie nejvyšší ekonomický dopad ze všech zdrojů výroby energie.
Tato dohoda je součástí širší energetické strategie společnosti Google. Doplňuje její využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie, a měla pomoct společnosti dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti nepřetržité bezemisní energie a uhlíkové neutrality.
Zdroj: Google, Kairos Power