Výzkumný tým společnosti Check Point analyzoval dopady rusko-ukrajinské války v kyberprostoru. Od září 2022 sleduje zásadní změnu útočných strategií. Postupně klesl počet kybernetických útoků na Ukrajinu (o 44 %), naopak probíhají masivní kybernetické útoky na členské státy NATO, v některých případech se jedná až o 57% nárůst. Je přitom stále složitější určit, jestli za některými kybernetickými aktivitami stojí národní státy, hacktivisté nebo kyberzločinci.
Válka výrazně změnila také použití wiperů, které mají mazat data a celkově ničit a narušit provoz zasažených systémů. Dříve se wipery používaly jen ojediněle, v posledním roce se ovšem destruktivní malware aktivně využívá.
Průměrný týdenní počet kyberútoků na jednu organizaci. | Zdroj: data společnosti Check Point Software Technologies.
Útok na infrastrukturu
Na začátku války došlo k dramatickému nárůstu kybernetických útoků, které proti Ukrajině vedli útočníci napojení na Rusko. V předvečer únorové invaze byly nasazeny tři wipery: HermeticWiper, HermeticWizard a HermeticRansom. K dalším útokům na ukrajinskou rozvodnou síť byla v dubnu 2022 použita nová verze nebezpečného malwaru Industroyer, který ochromil Ukrajinu už v roce 2016. Celkově bylo na Ukrajině za necelý rok použito nejméně devět různých wiperů. Řada z nich byla vyvinuta ruskými zpravodajskými službami a využívá pokročilé destruktivní a maskovací mechanismy.
Na Rusko napojená hacktivistická skupina From Russia With Love (FRwL) nasadila wiper Somnia proti ukrajinským cílům. CryWiper byl zase použit k útokům na ruské úřady a soudy. A těmito útoky se inspirovaly i další hackerské skupiny, které použily wipery i v dalších regionech. Skupiny napojené na Írán zaútočily na cíle v Albánii a po celém světě se šířil záhadný ransomware Azov, který byl ve skutečnosti destruktivním data wiperem.
Kyberútoky jsou nedílnou součástí války
Check Point upozorňuje, že některé kyberútoky proti Ukrajině měly jen způsobit škody a narušit každodenní život a morálku civilního obyvatelstva. Jiné útoky byly naopak přesně cílené a měly pomoci dosáhnout taktických cílů a byly koordinovány s pozemním bojem.
Útok na společnost Viasat, který začal několik hodin před pozemní invazí na Ukrajinu, měl za cíl narušit satelitní komunikaci a ochromit vojenské a civilní subjekty na Ukrajině. Útok využíval wiper AcidRain a ničil modemy a routery a odřízl přístup k internetu desítkám tisíc systémů. Další příklad takticky koordinovaného útoku je z 1. března 2022, kdy byla ruskými raketami zasažena kyjevská televizní věž a kyberútoky měly ještě zesílit dopady ofenzivy a znemožnit televizní vysílání.
Data kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies ukazují, že ve třetím čtvrtletí 2022 začal na Ukrajině postupný, ale významný pokles útoků. Naopak došlo k výraznému nárůstu útoků proti členským státům NATO. Obrovskému riziku čelí i české organizace. V průměru mířilo na jednu českou společnost během února více než 1800 kyberútoků týdně, přitom celosvětový průměr je „jen“ okolo 1350 útoků týdně na jednu organizaci.
Reakce Ukrajiny na kybernetické útoky se výrazně zlepšila a šéf britské zpravodajské, kybernetické a bezpečnostní agentury ji dokonce označil za „nejúčinnější obrannou kybernetickou aktivitu v historii“. Důvodem úspěchu je částečně skutečnost, že Ukrajina byla od roku 2014 opakovaně vystavena kybernetickým útokům a zkušenosti využila k lepšímu zabezpečení. Ukrajina vytvořila „IT armádu“ z dobrovolných IT specialistů a své příznivce mobilizovalo také Rusko.
Zdroj: Check Point
