Dosažení rychlosti světla je pro lidstvo považováno za velkou výzvu. Nejnovější výsledky výzkumu však ukazují na možnou alternativu. Warp pohony, které se často objevují ve vědeckofantastických filmech, se na první pohled zdají být v rozporu s obecně přijímanou fyzikální teorií, že se nic nemůže pohybovat rychleji než rychlostí světla. Ve vědecké komunitě převládá názor, že nadsvětelné rychlosti jsou nedosažitelné.
Cestování rychlostí vyšší než je rychlost světla je teoreticky možné
Dr. Erik Lentz z Univerzity Georga Augusta v Göttingenu však tvrdí, že za určitých podmínek by cestování nadsvětelnou rychlostí mohlo být teoreticky možné, podobně jako překonání zvukové bariéry.
Mohlo by vás zajímat
Většina výzkumu přenosů nadsvětelnou rychlostí se opírá o hypotetické částice a stavy hmoty, které jsou považovány za "exotické". Tyto hypotetické vlastnosti, včetně záporné hustoty energie, jsou nutné k tomu, aby bylo možné uvést studie do souladu s obecnou teorií relativity Alberta Einsteina. Dr. Lentz se však domnívá, že je možné cestovat rychleji než rychlostí světla i bez použití těchto hypotetických negativních vlastností.
Solitony jsou kompaktní vlny nebo vlnové pakety. Při pohybu si zachovávají svůj původní tvar i rychlost. Při srážce s jinými solitony nedochází k žádné interakci.
Lentz a jeho tým vyvinuli novou třídu warpových bublin, které využívají pozitivní zdroje a mohou se údajně pohybovat jakoukoli rychlostí. Tyto "hyperrychlé solitony" by mohly představovat alternativu k rychlosti světla. Lentz publikoval výsledky svého výzkumu již v roce 2021 v časopise Classical and Quantum Gravity.
Největší výzvou jsou energetické požadavky
Göttingenská univerzita v tiskové zprávě vysvětlila, že Lentz objevil existenci dosud neprozkoumaných konfigurací zakřivení časoprostoru, které jsou uspořádány do solitonů. Jedná se o důležitý objev, který zaplňuje mezeru v dřívějších pracích o warp pohonu.
Ačkoli se zatím jedná o čistou hypotézu, mohla by tato teorie lidem ve vzdálenější budoucnosti umožnit cestovat na nepředstavitelně dlouhé vzdálenosti během několika let. Cestování k nejbližší hvězdě Proximě Centauri, která je od Země vzdálená asi 4,2 světelného roku, by tak mohlo být možné během několika let namísto desetiletí či dokonce tisíciletí.
"Tato práce posunula problém cestování rychlostí větší než světlo o krok dál od teoretického výzkumu v oblasti základní fyziky a přiblížila se technologii. Dalším krokem je zjistit, jak dostat astronomické množství potřebné energie do oblasti dnešních technologií, jako je například velká moderní jaderná štěpná elektrárna. Pak se můžeme bavit o stavbě prvních prototypů."
Dr. Erik Lentz
Největší výzvou v současné době zůstává energetická náročnost tohoto hypotetického pohonného systému. Lentz vysvětluje, že energie potřebná pro kosmickou loď o poloměru 100 metrů při rychlosti světla odpovídá stonásobku hmotnosti planety Jupiter. Byly však již prý navrženy mechanismy, které by mohly energetickou náročnost výrazně snížit.
