S paměťovými moduly DDR5 přišla řada inovací, ale některé z nich nejsou příliš známé. Jednou z nich je fakt, že kapacita modulů RAM už nemusí být jen tradičních 8, 16, 32 nebo 64 GB (tedy vždy dvojnásobek předchozí kapacity), ale nově také mohou pojmout 24, 48 nebo 96 GB dat.
Kolik RAM potřebuje počítač?
Velmi špatný odhad ohledně potřebné kapacity RAM pronesl v roce 1981 zakladatel Microsoftu Bill Gates, když prohlásil: „Nikdo nikdy nebude potřebovat více než 640 kB RAM!“ Narážel tím na limit 640 kB operační paměti, který byl v té době v MS DOS k dispozici pro systém a aplikace. Dnes, kdy Windows doslova hltají gigabajty paměti a jako minimum v kancelářských sestavách se doporučuje 8 a více GB, je zřejmé, jak moc se mýlil. Ale po válce je každý generál.
Paměti nicméně nikdy není dost a i dnes existují technické i finanční limity, které nám nedovolí instalovat do PC tolik RAM, kolik bychom si přáli. Ani zmíněný 640kB limit neměl v roce 1981 na svědomí Microsoft, ale mohla za něj architektura prvních počítačů s procesory i8086/8088. Ty měly totiž jen 20bitovou adresovou sběrnici, a proto mohly adresovat jen 1MB (640 kB se využívalo jako operační paměť pro OS + aplikace a zbývajících 384 kB se použilo ve formě paměti dedikované pro hardware (video RAM, mapování připojených periferií atd.).
Za léta vývoje ale tato omezení padla a s tím, jak se zvyšuje výkon procesorů a grafických karet, rozlišení monitorů a kapacita pevných disků, logicky roste i velikost RAM. Ještě nedávno bychom nad kapacitou 8 GB RAM pochvalně pokývali, dnes se hodí jen pro nejméně zatěžované počítače. I pro kancelářské stroje dnes považujeme 16 GB RAM za minimum a cokoliv, na čem tvoříme složitější videoobsah nutně vyžaduje alespoň 32 GB RAM.
Vyšší kapacitu operační paměti využijí i nové hry a aplikace, takže pokud chcete dosáhnout při hraní vyšších FPS nebo pracujete s desítkami otevřených oken najednou (kdo by to furt zavíral), je už 16 GB málo. Každé zdvojnásobení RAM však znamená finanční zátěž a někdy i neřešitelný problém. Právě pro takové případy se hodí paměti s nebinární kapacitou. Co přesně to znamená a jak se liší od běžných modulů?
Zdroj: Kingston
Co je nebinární paměť
Nebinární paměť funguje stejně jako standardní RAM, jen její výrobní proces je poněkud jiný, využívá totiž čipy s jinou hustotou. Hustota čipů DRAM se v minulosti vždy zdvojnásobovala. Ze 4Gb jsme přešli na 8Gb, z 8Gb na 16Gb čipy atp. (pozn. mluvíme zde o čipech, které tvoří RAM moduly, tedy o gigabitech (Gb), nikoliv o celkové kapacitě modulů v gigabajtech (GB).
Specifikace pamětí DDR5 však umožňuje využít také intermediární hustotu 24 Gb, kterou někdo pro zjednodušení nazývá jako „nebinární“ paměť. Ta už nemá jen dvojnásobek hustoty té předchozí čili místo 4, 8, 16 a 32Gb čipů zde nově máme i 24Gb, což při použití stejného počtu čipů, stejné velikosti a stejných PCB umožňuje jednoduše vyrábět přímo 24, 48 nebo 96GB moduly.
V případě 24GB kapacity RAM to tedy neznamená, že do počítače osadíte 8GB a 16GB paměťový modul, ale instalujete přímo 24GB modul, resp. 2× 24 GB (48GB), protože DDR moduly ideálně pracují v párech. Tato kapacita dokáže uspokojit náročnější aplikace, kterým nestačí 16 nebo 32 GB, ale zároveň ji dostanete za nižší náklady než pokud byste pořizovali 32GB nebo 64GB klasické RAM moduly.
Jak je to s kompatibilitou nebinárních pamětí?
Už při návrhu DDR5 se počítalo s uvedením nebinárních kapacit, takže všechny systémy postavené na DDR5 (na obou platformách – Intel i AMD) podporují 24Gb paměti. Před instalací nebinárních pamětí je však většinou zapotřebí aktualizovat BIOS i operační systém, takže se doporučujeme informovat na stránkách výrobce základní desky nebo notebooku. Všeobecně by ale měla být kompatibilita garantována.
Zdroj: Kingston
Dají se nebinární paměti kombinovat s klasickými DDR5?
Podle specifikace JEDEC je smíšený provoz klasických a nebinárních paměťových modulů možný, ale nikdy byste je neměli kombinovat v rámci duálního zapojení. To znamená, že do banků 1 a 3 můžete dát klasické a do banků 2 a 4 pak nebinární moduly. Pokud přidáváte nové moduly do druhé (volné) dvojice banků, vždy doporučujeme umístit paměť s vyšší kapacitou do první skupiny.
Smícháním modulů RAM s 24Gb čipy s jinými moduly, které používají 16Gb čipy v rámci jednoho paměťového banku se deaktivuje optimalizace architektury kanálů a všechny nainstalované moduly by tak pracovaly s poloviční potenciální šířkou pásma, což by znamenalo rapidní pokles výkonu. To je důležité mít na paměti zejména u notebooků, kde jsou často možnosti upgradu (zejména u levnějších modelů) značně konstrukčně omezeny již z výroby.
Míchat klasické 16Gb a nové 24Gb paměťové čipy nedoporučujeme ani u serverů nebo u přetaktovaných počítačů. To ale neznamená, že nelze 24Gb paměti přetaktovávat, ano lze, ale ne v kombinaci s těmi 16Gb.
A jakou mají tedy výhodu?
Jeden 24GB paměťový moduly stojí dnes (podle rychlosti) cca 1 900 až 2 200 Kč, zatímco 16GB paměťové moduly s obdobnou frekvencí vyjdou v základu na cca 1 450 až 1 600 Kč. Při zakoupení dvou 24GB DDR5 modulů tak zaplatíte za celkovou kapacitu 48 GB celkem 3 800 až 4 400 Kč, v případě 16GB modulů byste pro dosažení stejné kapacity (tři moduly) zaplatili 4 350 až 4 800 Kč.
To ale není jediná výhoda, mnohem důležitější je, že paměti s vyšší hustotou a o polovinu vyšší kapacitou ocení hlavně uživatelé s omezeným počtem volných dostupných paměťových slotů, tedy typicky uživatelé notebooků (tedy těch, ve kterých lze přidat alespoň jeden modul) nebo levnějších základních desek. A do všech stávajících desek s podporou DDR5 mohou nebinární paměti přinést o polovinu vyšší kapacitu (dá-li samozřejmě BIOS).
Zdroj: redakce, Kingston
Zdroj: Kingston
